Příběhy

<p>

Bydlím v menším městě, kde navštěvuji školu s rozšířenou výukou cizích jazyků. Naše škola má asi 600 žáků a učíme se anglicky, německy, rusky, francouzsky. Máme také školní parlament. Jedenkrát za měsíc se sejdou zástupci tříd, projednají problémy, přijdou s dobrými nápady.

</p>

<p>

Jednou se na parlamentu ozvalo: "Chceme přispět na Asii postiženou vlnami tsunami". Ale jak sehnat peníze? Chtěli jsme si je sami vydělat. Už dva roky přispíváme africkému chlapci Owitimu z Nairobi na školné částkou 7 200 Kč. Finance, které posíláme přes nadaci "Narovinu" si vyděláváme sběrem starého papíru.

</p>

<p>

Na postiženou Asii bychom je chtěli získat jiným způsobem. Co takhle uspořádat koncert, kde bychom sami vystupovali a celý výtěžek poslali lidem, kteří to nejvíce potřebují? Myšlenka to byla skvělá! S programem nám pomohly paní učitelky hudební výchovy, místní kino nám nabídlo zdarma pronájem sálu a 7. duben 2005 se jevil jako ten nejvhodnější den.

</p>

<p>

Zapojily se všechny třídy - zpěvem, tancem. Dlouho se nacvičovalo a vyplatilo se to.

</p>

<p>

V den "D" bylo kino k prasknutí! Vstupné bylo dobrovolné, prodávalo se občerstvení, drobné upomínkové předměty vyrobené našimi dětmi. "Show" trvala hodinu a půl a po celou tu dobu se střídal zpěv a tanec s bouřlivým potleskem - všichni byli nadšeni. A kolik jsme si vydělali? 7 000 Kč!

</p>

<p>

Doufám, že alespoň jedné rodině, která je v nesnázích, jsme pomohli. A my jsme také nepřišli zkrátka. Ten zvláštní hřejivý pocit u srdíčka si budu dlouho pamatovat!

</p>