Příběhy

<p>

Asi každý člověk žijící na této planetě slyšel o katastrofě, která se stala v prosinci loňského roku na jihu a jihovýchodě Asie. Ničivou vlnou tsunami byla zasažena spousta lidí, množství zvířat, budov a přírody.

</p>

<p>

Mluvilo se o tom také na naší škole a z toho vzešla naše iniciativa. Rozhodli jsme se pomoci postiženým lidem. Nebyla to naše první akce, pro naši školu se snaha pomoci tam, kde je to právě potřeba, stává tradicí.

</p>

<p>

Náš nápad spočíval v tom, že vybereme peníze a za ty virtuálně nakoupíme lahve pitné vody. Získali jsme potřebné informace, rozvrhli úkoly a začali s heslem: "Asie je kamarád, tak ji pojďme vodu dát!" Prostřednictvím školního rozhlasu jsme s akcí seznámili celou školu. Nakupovali jsme jednu láhev za 10 Kč.

</p>

<p>

Vše mohlo začít. Celé akce se s pomocí vyučující přírodopisu ujala naše třída 9.A. Byli zapojeni téměř všichni žáci. Každý den o velké přestávce sedávali dva z nás v učebně přírodopisu a přebírali vybrané peníze od třídních pokladníků 5-9. tříd. Jiné obcházeli učebny 1. stupně a od žáků vybírali příspěvky osobně. Ostatní zakreslovali do grafu počet lahví, kterými jednotlivé třídy přispívaly každý den, aby si každý mohl prohlédnout průběžné výsledky.

</p>

<p>

Tento každodenní kolotoč trval jeden týden. Dohromady se podařilo vybrat 9&nbsp;555,- Kč. Mohli jsme tedy nakoupit 955 lahví a poslat je na dětské konto UNICEF, o kterém jsme se domnívali, že jeho prostřednictvím se pomoc dostane tam, kde je jí třeba.

</p>

<p>

Každá třída byla za své úsilí odměněna děkovnými diplomy. Doufám, že to nebyla naše poslední akce, kterou jsme zorganizovali pro dobrou a potřebnou věc. Každý by si měl uvědomit, že i takováhle pomoc je mnohdy důležitá a určitě potěší. Někdy to bylo sice náročné, ale kdybychom nechtěli, tak to přece neděláme!

</p>