Příběhy

<p>Vrácené peníze Zpráva z tisku: „Zdeněk Lerch z Příčov, žák 8. třídy ZŠ Propojení Sedlčany, se stal poctivým nálezcem.“ Tuto zprávu na jaře letošního roku několikrát přinesla média a toto jméno patří mně. Jednoho jarního podvečera jsem se vracel od mého kamaráda. Pomalým krokem se loudám ulicí a bezděčně kopu před sebou malý kamínek. Najednou spatřím na silnici ležet velkou peněženku. „Aha!“ napadne mě, „zase nějaké legrácky nevydováděných dětiček. Na to vám, drahouškové, neskočím. Sehnu se, vy na provázku peněženku odtáhnete a já vám budu pro smích.“ Ale nikde nikdo. Shýbnu se tedy a v ruce držím velikou peněženku. Rozevírám ji a vidím veliký balík bankovek. Srdce se mi rozbuší. Taková suma peněz! Běžím domů a jedním dechem to vyprávím mému tátovi. Počítáme peníze, je tam přesně 122 tisíc korun. Táta prohledává peněženku, aby zjistil majitele. Nacházíme pouze pokutové bločky, ty nás však k majiteli nepřivedou. Spěšně jsme běželi na obecní úřad. Tam starosta s místostarostou peníze přepočítali a zavolali Policii ČR. Vracíme se domů, cestou probíráme právě proběhlé události a myslíme na nešťastníka, který peníze ztratil. Najednou si všimneme auta rozvážecí společnosti PPL stojícího na silnici a v něm muže s hlavou opřenou v dlaních. Táta zaklepal na okénko auta a oslovil jej: „Pane, stalo se vám něco?“ Muž odpověděl: „Někde jsem tu ztratil ´kasírtašku´ s celou tržbou.“ „Jděte na obecní úřad,“ sděluje mu táta, „tam jsme ji teď odevzdali. Můj syn ji našel.“ Jak jsme se později dozvěděli, muž se jmenoval Jiří Körbel a podle pokutových stvrzenek jej policie skutečně identifikovala. S řidičem několikrát poté mluvili lidé ze Sedlčan, připomínali mu onu událost, ale on mě nikdy nevyhledal, ani mi nepoděkoval. Další situace nabrala rychlý spád. Události se ujal tisk i televize, můj čin byl oceněn ředitelem školy, starostou Příčov i Sedlčan, dokonce mě přijal ministr vnitra Ivan Langr a daroval mi nový počítač. Od poslankyně Parlamentu ČR Evy Dundáčkové jsem dostal fotoaparát. A reakce lidí a spolužáků? U mnoha jsem získal obdiv, jiní si klepou na čelo nebo se mi posmívají. Mě však hřeje dobrý pocit. Ale jako v mnoha jiných případech, i tady se paradoxně potvrdila platnost Murphyho zákona, že ´každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán´. Do týdne po nálezu peněz nám neznámý pachatel ukradl auto! K penězům se člověk může dostat různými způsoby. Většina lidí je získá poctivou prací, někdo krade, mnozí spoléhají na štěstěnu pomocí výher, jiní podlehnou hře na automatech. Mně náhoda přála, že jsem peníze našel. Ale ani na okamžik mě nenapadlo, že bych si je nechal. Takové peníze by mi štěstí nikdy nepřinesly.</p>