Příběhy
Gentleman třídy aneb jak jsme vyzrály na naše divochyZŠ a MŠ Hlohovec
<p>V naší krásné školičce se to dobrými nápady jen hemží, proto nebylo vůbec snadné vybrat jeden, o kterém bych vám chtěla napsat. Ale přece se našel. Možná se stane inspirací i pro jiné třídní kolektivy. Kdo ví?</p>
<p>Jsme třída jako každá jiná. Žádní svatouškové, spíše občas malí rarášci. Pošťuchování a škádlení, obzvláště mezi dívčí a chlapeckou částí třídy, je na denním pořádku. Když už se zdálo, že chlapci získávají převahu, vyhlásily jsme jim my děvčata dívčí válku. A to teprve byla mela! Jenže nemohla dopadnout jinak než slzavým údolím. Po velmi přísném pokárání od naší paní učitelky jsme se rozhodli, že s tím musíme konečně něco udělat. Ale jak na ty naše „borce“ vyzrát? Silou to asi nepůjde, tak co to zkusit po dobrém. A nápad byl na světě! Vyhlásily jsme ve třídě soutěž o nejlepšího GENTLEMANA třídy.</p>
<p>A světe div se! Soutěživost a bojovnost, v tom dobrém slova smyslu, mezi našimi „pány“ zvítězily a oni se opravdu během jedné noci proměnili ve skutečné kavalíry. Ráno nám sundávali židličky, připravovali pomůcky na vyučování, poponášeli aktovky, a dokonce s námi děvčaty mluvili velmi zdvořile a mile. Rázem se z nás stala nejvzornější třída naší školy. Aby ale pánové nebyli zklamáni, že vše dělají marně, my dívky jsme jejich snahu pořádně ocenily. Nejenže jsme jim jejich snažení oplácely krásnými úsměvy, ale na závěr týdenního klání jsme vyhlásily i celkového vítěze. Ten od nás obdržel medaili s označením GENTLEMAN TŘÍDY, kterou jsem s maminkou upekla z perníku. Ostatní snaživci dostali jako cenu útěchy aspoň perníkové srdíčko.</p>
<p>Jen doufám, že gentlemanské chování našich chlapců neskončí tak brzy, jako skončily perníčky v jejich žaludcích.</p>