Příběhy
Bahnozš a mš slavkov
Jednoho dne jsme šli já a kamarád Lukáš Beneš v zimě ven. Byla nuda, tak jsme šli na zamrzlou část čističky. Chvilku jsme tam byli, ale pak nás to tam přestalo bavit a tak jsme šli do lesa k řece. Já jsem tam uviděl zamrzlé jezírko a začal jsem se po něm procházet a v tu chvíli se pode mnou prolomil led. Byla tam hnusná bažina. Byl jsem celý mokrý. I přes to, jaká mi byla zima jsem se tomu ještě smál, ale najednou jsem zjistil, že se v tom bahně propadám hlouběji dolů. Smích mě přešel. Ještě že tam byl můj kamarád Lukáš. Ihned mi podal větev a začal mne tahat. Šlo to ale velmi ztuha a chvíli to vapadalo fakt blbě - na prochladnutí určitě. Bahno mi už sahalo po prsa, když Lukáš zabral ze všech sil a vylovil mne. Byl jsem celý mokrý a byla mi neuvěřitelně velká zima a měl jsem strach jít domů. Nakonec jsem mámě vše vysvětlil, napustil jsem si teplou vanu a šel si do ní lehnout. Už v té chvíli jsem uvažoval nad tím, jak Lukášovi poděkovat. Činím tak alespoň prostřednictvím tohoto článku.