Příběhy

Jistě víte, že každé dítě jako jsem já má snad nějaké kamarády nebo přátele. Já jednoho takového kamaráda mám. Jmenuje se Jakub Rubáček. Jeho rodiče se rozvedli a on putoval od tatínka k mamince nebo naopak, každý den ve škole pro něj byl stále horší a horší. Skoro nikdy jsem z něj nespustila oči až na jednu vyjímku. Jednou když jsem šla na velkou přestávku, tak jsem ho spustila asi na 20 minut z očí, ale to jsem neměla dělat, protože nebyl vůbec na velké přestávce. Když jsem šla z velké přestávky do třídy, stál velký chumel lidí před panskými záchody. Zeptala jsem se co se děje a řekli mi, že Kuba pije tuž. Já to brala jako vtip, ale po chvíli jsem zjistila, že to vtip nebyl a že to všichni berou vážně. Najednou mě zachvátila hrozná představa. Co když se Kuba doopravdy otráví a zemře? Pak jsem celá ztuhla, přiřítila se paní učitelka a řekla ať jdeme všichni okamžitě do třídy, tak jsme museli jít do třídy. Já jsem byla zděšená a po chvíli přišel Kuba s pusou od tuže. Kuba se nejvíc bál že náš třídní satan Jakub Mony začne křičet na celou třídu a řvát: Kuba mne zabije, pomoooooc!!! Byla jsem z toho vyděšená a od té chvíle jsem Jakuba nespustila z očí. Akorát byl problém v tom, že jsem seděla skoro v poslední lavici a on seděl v první a ve chvíli, kdy začal Jakub křičet, tak si Kuba trochu nepozorovaně nalil do pití tuž, ale Natálka Šmídová a Ondra Hošek si toho všimli a zakřičeli, aby mu to někdo sebral. Tak se toho Ondra ujal. Natálce to sice ušpinilo šaty, ale tak hrozné to nebylo. Byla jsem ráda, že mu to sebrali. Poté přiběhla paní učitelka a odvedla Kubu nevím kam. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem málem ztratila kamaráda a začala jsem brečet. Paní učitelka mě začala utěšovat, že se mu určitě nic nestane. Trochu se mi ulevilo, že řekli, že by nedopustili aby si Jakub ublížil a paní učitelka mě ujišťovala, že bude určitě v pořádku. Pak Kuba přišel a já ho obejmula a zeptala se ho jestli mi slíbí, že už nic takového nikdy neudělá. Slíbil mi to, ale pořád sleduji skoro každý jeho krok, povídám si s ním, hraju, komunikuji aby měl pořád chuť do života. Sice to tak veliká pomoc není, ale jsem ráda, že ho snad díky tomu neztratím. Děkuji za pochopení a těším se na výsledek. Nashledanou.