Příběhy
Pomoc na uliciZákladní škola Kolín III.
Jmenuji se David a jednoho dne jsme se šli s kamarády podívat do obchodního centra v našem městě. Cesta vedla kolem divadla. U něj jsme viděli pána, který ležel na zemi a nejevil známky života. Lidé, kteří šli před námi, se mu obloukem vyhýbali. Někteří měli dokonce ošklivé poznámky typu: "Bezdomovec, opilej", nebo "ten se ale opil!". My jsme se nad pánem sklonili a ptali jsme se ho, co se mu stalo. Ale on neodpovídal. Z nohy mu tekla krev. Vůbec nevypadal jako bezdomovec. Naopak, byl slušně a čistě oblečen. Pak jsem si všiml, že mu krev teče také z hlavy. Proto jsme se rozhodli, že zavoláme záchranku. Číslo 155 se mi vybavilo hned. Paní na druhé straně telefonu se mě ptala na místo, kde zraněný pán leží. Nevěděli jsme přesně, jaká je adresa, ale snažili jsme se co nejlépe místo popsat. Sanitka dorazila během pěti minut, zraněného pána naložili a odvezli. Ještě před odjezdem nám lékař řekl, že jsme udělali dobře, když jsme je zavolali, protože jsme zřejmě pánovi zachránili život.