Příběhy

Na úvod bych se vám chtěl představit. Jmenuji se Šimon, pocházím z prvního města na řece Odře, což je město Odry. Žiji s mými rodiči a sourozenci v rodinném domku u lesa.

Jak jistě všichni víme, procházíme novou krizí v podobě Coronaviru, a proto jsem se rozhodl napsat, jak jsem pomáhal v době nouzového stavu. Vzhledem k tomu, že bydlíme v ulici, kde žije spousta starších lidí, tak jsme se rozhodli jako rodina, že musíme taky nějak pomoct druhým. Proto jsem nabídl svou pomoc při nákupech a vyzvedávání léků pro naše sousedy. Protože můj taťka se zná se všemi sousedy, tak jsem ho poprosil, aby je se mnou všechny obešel.

Na druhý den zvonil první telefon, pak druhý, pak třetí, a dali jsme se do práce. Napsal jsem si seznam, s čím, kdo potřebuje pomoci. Polovina sousedů mi napsala seznam s nákupy. A druhá polovina si potřebovala nakoupit sama. Jelikož vláda ČR omezila nákupy seniorů, vymysleli jsme s taťkou, že je všechny vezmeme v určitou dobu na nákup a až si v klidu nakoupí, tak je zase odvezeme s nákupy domů. Všichni z našeho nápadu byli nadšení.

Asi po třech dnech našla mamka na internetu prosbu o pomoc se stříháním látek pro výrobu roušek. Obvolali jsme celou rodinu, kdo by byl ochotný nám dát látky pro stříhání, ale taťka měl lepší nápad, a to látky řezat, protože to bylo mnohem rychlejší. Vyrobili jsme šablony na tři velikosti roušek a stůl, na kterém jsme začali látky řezat.

Díky těmto zkušenostem jsem poznal spoustu nových obětavých lidí. A jak se často říká: ,,Všechno zlé je pro něco dobré“. Tato nepříjemná situace nás dost sblížila, ani jsem nevěděl, jak jsou naši sousedi přátelští a máme spolu výborný vztah.