Příběhy

Po vyučování jsme za hezkého počasí chodili s kamarády na hřiště, kde jsme si vždycky užili spousta zábavy. Jinak tomu nebylo ani tenkrát, když se stala tato příhoda. Já, společně s nejlepší kamarádkou a kamarádem Alexem jsme si hráli na babu. Měl ji zrovna Alex, který však z ničeho nic popadl klacek a utíkal za kamarádkou. Klacek se mu však zapříčil mezi dva stromy, upadl na zem a uhodil se do hlavy. V tu ránu mu strašně začala téct krev, Alex zpanikařil. Nevím, jak jsme to dokázaly, ale já a kamarádka jsme začaly jednat. Zatímco kamarádka běžela do budovy školy pro pomoc, já jsem vytáhla čistý kapesník a přiložila ho Alexovi na ránu. Snažila jsem se ho uklidnit, držela ho za ruku a nepřestávala jsem na něj mluvit. Sama doteď nevím, kde se to ve mně vzalo, jak jsem byla odvážná, že mě krev proudící z hlavy nezaskočila.

Mezitím už ze školy vybíhala paní družinářka, držící v ruce telefon, aby přivolala sanitku. Rychlá záchranná služba dorazila na školní hřiště do pár minut, obě jsme dostaly velkou pochvalu již od samotného pana záchranáře a poté i velké poděkování a pochvalu od paní ředitelky.

Vše nakonec dobře dopadlo, Alex se brzy vrátil z nemocnice zdravý domů a ze mě a kamarádky se staly malé hrdinky.